Alena Ciková
Malíř
Vstoupit do světa malířky Aleny Cikové je překvapivě stejně snadné jako vstoupit do své duše. V ní , stejně jako v jejích obrazech, potkáváme sami sebe v celistvé nekonečnosti propojení s vesmírem.. Poezie tryskající z nitra malířky je ukryta nejen v barvách a liniích nanášených štětcem, ale i v podobě krátkých veršů, které doprovázejí některé z jejich děl .
Zdá se, že jejím múzám je lhostejno, zda je umělkyně malující básnířkou či veršující malířkou. Svou štědrostí inspirace však potvrzují , že dávné přesvědčení o božském daru talentu jako prostředku překročení transcendentální hranice do světa imaginace je stále pravdivé.
. Tisícům lidí již umělkyně otevřela svůj svět snění, jež chápe v souladu s André Bretonem
jako stav „ zdánlivě protikladný „ realitě, současně však směřující k budoucímu splynutí obou. Na tenké hranici mezi snem a realitou, mezi radostným i bolestným zakoušením skutečnosti vznikla osobní filosofii něhy , vyzařující z tvorby a osobnosti malířky současně. Mistrovství pokory a jemnost jejich oblíbených technik a forem, jejichž prostřednictvím nabízela své sdílení s ostatními ji dovedly na práh odhalení tajemství. Tajemství nalezení místa posvátného času v Chrámu splynutí , kde pohyb andělských křídel splývá s tlukotem srdce. Tak vzniká nová filosofie propojení a celistvosti, v níž spirála energie přinášející nový život roztáčí letokruhy stromů, aby rozbila svazující skořápku času. Uměním „ dialegomai“ mezi vším existujícím splétá síť nekonečnosti, a stírá ohraničenost času. V Tajemství katedrál, v jejich žebroví sepjatých rukou mizí minulost, přítomnost i budoucnost, a ve fialovém ohni Boží čistoty září záblesk věčnosti. V tom světle splývá svět člověka s vesmírem, a co je nahoře, je i dole.
Díváš se do zrcadla a vidíš bezpočet možností , jež se skrývají v každém z nás. Dotek věčnosti hledáš v Bohu, v lásce muže a ženy, ve zrození či smrti , ve svobodě či v poutech osudu.
Je pro vás snadné vstoupit do své duše a propojit se s veškerenstvem ?
PhDr. Hana Pokorná
