Do duše květin

Anotace k výstavě Ing. Kristýny Machové Florarium, aneb příběh o pomíjivé kráse ...vydejme se společně na cestu za poznáním... Vraťme se do doby, kdy lidé k neznámým věcem přistupovali s bázní, kdy příroda byla plná tajemství a svět lidí se prolínal se světem bohů. Návrat ke starým pravdám totiž může být návratem sama k sobě. Zatímco v Číně třešňové květy symbolizují ženskou krásu, ženskost nebo lásku, v Japonsku, kvůli krátké kvetoucí době jsou sakury, symbolem pomíjivé povahy života. Také nám ukazují, že život je stejně krátký a krásný jako ony květy. Výstava je inspirována římskou bohyní Flōra – původním sabinským božstvem květin, symbolem jara, mládí a plodnosti. Jednotlivá díla zachycují křehký vztah mezi ženou a přírodou. Květiny jsou na obrazech symbolem něhy, alegorií odvahy, síly a statečnosti. Okvětní lístky ožívají, stávají se brněním, přilbami, maskami a čelenkami. Vyobrazené ženy jsou silné a sebevědomé, mají mnoho tváří: mohou být zranitelné, rozmarné, tajemné, překypující smyslností. Anonymita žen je zde klíčová, vytváří atmosféru nejednoznačnosti a zvědavosti. Divákovi tak nabízí prostor k vytvoření vlastního příběhu, možnosti fantazírovat... „Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil je žena a růže.“ Řekl jeden z nejvýznamnějších italských básníků Dante Alighieri...