Alena Šlapáková

Narodila jsem se v r.1941 v rodině knihaře Eugena Mareše, velkého obdivovatele literatury, hudby a historie. Mé dětství bylo poznamenáno válkou a smutným odchodem obou mých rodičů, ale pamatuji si dobře prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, a tatínkovu lásku a úctu k umění.

 Vystudovala jsem Výtvarnou školu v Praze na Hollarově náměstí, a přes protesty mých profesorů, kteří po smrti rodičů drželi nade mnou ochrannou ruku, jsem se přihlásila na Karlovu universitu ke studiu lékařství. Bylo to přání mé umírající matky, a já ho nedokázala nesplnit. Alespoň jsem se o to pokusila. Po třech letech jsem z fakulty na vlastní žádost odešla a nastoupila do knihovny v pražském Klementinu jako propagační výtvarnice. Navrhovala jsem a stavěla knižní výstavy, psala jsem a malovala výstavní panely, byla to zajímavá práce v prostředí plném knih, které mi tolik připomínaly mého otce a dobu, kdy jsem se učila poznávat svět.

V roce 1981 mě zlákaly netkané tapiserie ve Kdyni a v Brně, zkusila jsem volnou tvorbu, a ke své, už tak různorodé výtvarné činnosti jsem přidala další obor, textilní.
Spolu s manželem jsme vymysleli a na několika zakázkách použili i novou techniku vakuovaných textilních vláken ve skle, kterou jsme nazvali „Artvakuum.“ Manželovi byl udělen patent, ale nikdy se nám nepodařilo ho prosadit. Byla to zvláštní doba, originalita nebyla v kurzu.

V roce 1983 jsem vytiskla svou první volnou grafiku, bylo to v pražské litografické dílně na Malé Straně, a mohu po pravdě napsat, že kamenotisk už tehdy nasměroval mou další cestu. Barevné litografii jsem zůstala věrná víc než dvacet let, a stále zůstávám. Mým prvním tiskařem a učitelem byl a dosud je Jiří Lípa, později i Jan Kejklíř, který předloni, po dvacetileté spolupráci s grafickými umělci, dílnu opustil. Litografie se stala mým velkým dobrodružstvím, každý den, strávený v naší dílně, je pro mne uměleckým a duchovním zážitkem. Kresba na kámen, technika lavírky a netušené možnosti transparentních barevných kombinací mi učarovaly. K dnešnímu dni mám na svém kontě víc než 240 volných grafických listů různých formátů, tematicky rozdělených do několika skupin a podskupin. Každý list je obrazem mého dlouhého hledání sama sebe.

Čas od času, zejména v posledních letech po smrti mého muže, sahám i po oleji a pokouším se malovat, protože jsem naplněna pocity, které se mi ne vždy podaří v grafice zachytit a vyjádřit. Je v nich světlo a láska, a tušení pravdy, která se ptá po smyslu našich životů, a která nosí vznešené jméno – moudrost. Stále se snažím dát ji do svých obrazů, stále zkouším dát jí podobu. Čím jsem starší, tím víc ji hledám. Cítím silnou vnitřní potřebu, která zraje jako víno. 

Více zde: http://www.graficka.cz

Tel.: 605223814